Aktuálně

Pravidelně vás informujeme o aktivitách ARI a dění ve veřejné infrastruktuře nejen v ČR.

O asociaci

ARI je think-tank pro veřejnou infrastrukturu ČR. Sjednocuje a prosazuje dobrou mezinárodní praxi.

Výhody členství

Zprávy

Smysl PPP projektů v České republice

Dálnice či železnice se v České republice během dalších let mají ve velkém stavět i prostřednictvím takzvaných PPP projektů (Public Private Partnership), a tedy jakousi kombinací veřejného a soukromého sektoru. Dává ale tato iniciativa smysl?

Tuzemská infrastruktura je dlouhá léta podfinancovaná. Oproti sousednímu Polsku se výstavba nových dálničních úseků mezi lety 2010 a 2020 v podstatě zastavila. Ani po více než 30 letech od vzniku samostatné České republiky není ani zdaleka vybudována kompletní dálniční síť, na což doplácí v podstatě všichni.

Absence hotové dálniční infrastruktury přináší České republice spoustu problémů. Zpomaluje se transport osob i zboží, někteří evropští dopravci se tuzemským silnicím dodnes vyhýbají. Stát přichází o mýto, benzinové stanice a další podnikatelské subjekty o zákazníky. Mimo jiné proto je důraz na rychlou a kvalitní výstavbu dálnic v podstatě nutná, a právě PPP projekty mohou s touto vizí pomoci, což potvrzují i některé zkušenosti ze zahraničí.

První PPP projekty se v Česku už rozeběhly

I současná tuzemská vláda Petra Fialy věří, že právě PPP projekty mají tento problém alespoň částečně vyřešit. V Česku se totiž momentálně staví některé dálniční úseky ve formě PPP projektů a první zkušenosti ukazují, že oproti klasické výstavbě státu se soukromníkům daří svůj úkol zvládat mnohem rychleji.

A to je mimo jiné první obrovská výhoda této iniciativy. Řidiči a dopravci budou mít možnost těžit z kompletně hotové dálnice mnohem dřív, než je tomu u klasického státního projektu. Jsou ale samozřejmě i další klady, které je nutné zmínit. Zapojení soukromých subjektů do výstavby klíčové infrastruktury podporuje podnikání a může vést k novým inovacím. Momentální dopad na veřejné rozpočty není v případě PPP projektů a vláda i jednotlivá ministerstva tedy mohou finanční prostředky využít jinde.

V minulosti se ale některé projekty i nevyvedly

Je ale samozřejmě otázkou, jak se situace kolem PPP projektů v Česku bude vyvíjet dál. Zkušenosti z dálnice D4 sice ukazují, že může jít v praxi o dobrý krok, nicméně v minulosti se některé tyto projekty příliš neosvědčily.

Mnozí pamětníci si možná ještě vzpomenou na obchvat u západočeského města Plzeň, který nebyl z pohledu správného nastavení PPP projektů dobře připraven, a ještě v průběhu devadesátých let byl shozen ze stolu. Vážnější rozpočtové dopady to pro české hospodářství sice nemělo, šlo ale o první varovný příklad, že iniciativa se nemusí vždycky úplně vyplatit.

To se potvrdilo v roce 2002, kdy tehdejší vláda Miloše Zemana zadala bez soutěže izraelskému konsorciu Housing and Construction zakázku na výstavbu nového dálničního úseku za 125 korun miliard korun. Panovala ale kolem ní spousta pochybností a další vláda nakonec smlouvu vypověděla. Stát za zhruba 60 miliard korun nakonec totožný kus dálnice D47 postavil sám.

Nynější velkou motivací pro rozmach PPP projektů v Česku je nedostatek prostředků. Státní kasa je prázdná a pokud by se do toho nezačal vměšovat soukromý sektor, je možné, že výstavba dálnic by minimálně částečně ztratila prioritu. Soukromý sektor v praxi zároveň dokáže využívat nové technologie, z čehož plyne, že záměr může zároveň přispět i celé ekonomice a mohl by v ideálním případě přilákat i nové zahraniční investice.

Zdroj: portalridice.cz

Autor: Jiří Lacina

Zajímá vás téma
PPP pro veřejnou infrastrukturu?