PPP projekty se musejí stát součástí české investiční reality

Jak v příštích letech financovat dopravní stavby, nemocnice nebo třeba sociální služby? Možné alternativy představila ve čtvrtek 6. června konference Soukromé financování veřejné infrastruktury pořádaná Asociací pro rozvoj infrastruktury (ARI). K hlavním tématům odborné konference, které se zúčastnilo přes 100 zástupců veřejné i soukromé sféry, patřily i priority vládou připravovaného Národního investičního plánu (NIP). Premiér Andrej Babiš zdůraznil potřebu reformovat a zefektivnit veřejné investování, a to i s vyšším zapojením soukromého  

NIP je součástí vládou připravovaná strategie, podle které by se měly řídit investice do veřejné sféry až do roku 2030. Podkladem pro plán je přes 17 000 projektů za 3,45 bilionu korun. Jednou z možností, jak v budoucnu veřejnou infrastrukturu v Česku financovat, jsou tzv. PPP projekty (Public Private Partnership), které představují formu partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, jehož prostředky jsou využity pro financování projektů. V zahraničí se tento postup úspěšně využívá například pro stavbu dopravní infrastruktury, administrativních kapacit i zdravotnických či sociálních zařízení.

 „Jedním z velkých úkolů je dnes uchopení PPP způsobu financování a jeho etablování ve finančních nástrojích. Potřebujeme se vymanit z představy, že veřejné investice jsou pouze o evropských a národních dotacích. Vynaložili jsme spoustu úsilí do učení se dobré praxe v zahraničí a nyní je nezbytné, abychom skončili s výukou a přešli ve skutečnou realizaci a PPP projekty se staly běžnou součástí naší investiční reality. Pokud tento koncept není problémem v zahraničí, nevidím jediný důvod, abychom i my v ČR nečerpali výhody zapojení privátního kapitálu,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

 Hlavní změnou budoucího programového období je pokles prostředků o 24 % a snížení míry evropského spolufinancování. Po roce 2020 poklesne míra spolufinancování Evropské unie na dotacích u většiny projektů ze současných 85 % na 55 %. Obce, města a kraje tak budou muset vedle vlastních rozpočtů hledat i další zdroje financování.

 „Musíme se připravit na nutnost filtrovat investiční potřeby veřejných subjektů primárně optikou, zda daný projekt není možné realizovat z privátních zdrojů,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

 Sběr podkladů pro NIP z krajů podle ministryně ukázal, že prioritními tématy jsou krom dopravy (ta na celkových investičních potřebách činila cca 60 % všech potřeb) především zdravotní péče, vzdělání, kultura, sociální služby, péče o seniory a péče o životní prostředí.

 „Očekávané omezení evropských dotačních prostředků jednoznačně znamená, že širší účast soukromého sektoru a soukromého financování veřejné infrastruktury budou v Česku nevyhnutelné. Ve vyspělých evropských státech jsou PPP projekty běžnou praxí. V posledních pěti letech zrealizovalo 22 členských zemí EU alespoň jeden PPP projekt. Německo a Nizozemí využívají soukromého kapitálu k výstavbě své stěžejní infrastruktury, projekty PPP realizuje i Slovensko. Dosavadní situace v České republice ale za vyspělým světem zaostává,“ říká Tomáš Janeba.

 „Za posledních několik desetiletí se zdravotnictví výrazně změnilo. Dříve se o pacienty pečovalo, dnes se pacienti ve většině případů úspěšně léčí. Technologické změny přicházejí každý den, máme dokonalejší léky a postupy léčby, ale bohužel naše nemocnice zůstávají stejné, postavené podle konceptů 50 let a více staré. Přitom důležité je uvědomit si, že nemocnice, tak jak byly navrženy a postaveny nám definují, jak můžeme pacienty léčit. Moderní péče, aby byla efektivní, potřebuje nové moderní nemocnice, které ji umožní“, řekl profesor Lennart Persson, stratég koncepce Nové Karolinské Univerzitní Nemocnice ve Stockholmu, otevřené v roce 2016 jako nejmodernější nemocnice v Evropě.

 Výraznější zapojení soukromého sektoru může pomoci například i v oblasti sociálních služeb, kde lze s ohledem na stárnutí populace předpokládat zvýšenou poptávku ze strany veřejnosti. Z aktuálních studií vyplývá, že na to není systém sociálních služeb v ČR připraven.

 „Podle všech evropských studií se počet osob vyžadujících pobytovou péči znásobí během několika málo let, to znamená, že ani při podpoře domácí péče tato nebude schopná nárůst potřebných kapacit pokrýt. Je třeba také zvážit rostoucí počet osob trpící demencí. Co se daří v Rakousku, bychom rádi nabídli v ČR jako partnerství. Partnerství státu, samosprávy a soukromého sektoru,“ říká Dita Chrastilová, CFO skupiny SeneCura.

 Soukromé firmy podle ní mohou například z vlastních zdrojů vybudovat či rekonstruovat objekty tak, aby vhodně sloužily jako domovy pro seniory či nové sociální služby v případech, kdy nemá obec či kraj nutné prostředky pro investici. Stejně tak může soukromý sektor převzít i roli provozovatele těchto zařízení.

 Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI) sdružuje na 60 členů, významných společností, profesních komor a institucí ze soukromého i veřejného sektoru. Působí jako think-tank pro oblast veřejné infrastruktury ČR. Formou odborných diskuzí, návrhů a doporučení proaktivně prosazuje jasná pravidla plánování, veřejného zadávání a řízení transparentních smluvních vztahů podle osvědčené mezinárodní dobré praxe, včetně alternativních metod. Cílem je prosazovat dlouhodobě udržitelný rozvoj veřejné infrastruktury ČR a kvalitativní růst dodavatelského sektoru posilováním know-how a společenské odpovědnosti.