Otevřená debata s MMR o reformě přezkumu veřejných zakázek přilákala zadavatele i dodavatele

Minulý týden se v prostorách České tiskové kanceláře (ČTK), uskutečnil snídaňový workshop na téma reformy přezkumu veřejných zakázek. Akci společně organizovaly Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI) a Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Setkání poskytlo výjimečnou příležitost pro dodavatele i zadavatele diskutovat s klíčovými zástupci MMR, včetně vrchní ředitelky Leony Gergelové Šteigrové a její poradkyně Adély Havlové, o všech aspektech nadcházející reformy přezkumu veřejných zakázek.

Cílem setkání byla otevřená debata a výměna názorů mezi všemi účastníky, kterým reforma přezkumu veřejných zakázek přináší řadu změn a nových výzev. Diskuze pokrývala širokou škálu témat, od procesních aspektů přezkumu veřejných zakázek po konkrétní dopady reformy na praxi zadavatelů a dodavatelů.

“Jsme potěšeni zájmem a aktivní účastí všech stran, které se dnešního workshopu zúčastnily. Dialog mezi vládním sektorem a zástupci trhu je klíčový pro úspěšné provádění reforem,” uvedla po skončení akce Leona Gergelová Šteigrová.

Mezi hlavní cíle reformy, na kterých se v prosinci 2023 shodla K5, patří efektivnější strategické investice, rychlejší cesta k rozhodnutí, možnost dřívější nápravy, časová předvídatelnost rozhodnutí a zvýšení atraktivity veřejného zadávání prostřednictvím větší transparentnosti.

Konec pětiinstančního systému

ČR jako jediná v EU má 5 instancí přezkumu, včetně druhého stupně ve správním řízení, ve kterém rozhoduje monokraticky předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (Úřad). Reforma má zavést jednoinstanční rozhodování Úřadu, a to v senátech, ve kterých by byla zachována účast expertů z praxe. Záměrem je posílit již dnes platnou koncentraci řízení a zároveň zvýšit akceptaci rozhodnutí Úřadu: senát by měl vždy do 20 pracovních dnů od zahájení řízení sdělit účastníkům svůj předběžný právní názor a vysvětlit jim jej. Jak ukazují zkušenosti ze zahraničí, tento postup často vede k vyřešení případů bez nutnosti vydávat meritorní rozhodnutí – ať už, v závislosti na předběžném posouzení senátu, tím, že zadavatel sám přijme nápravné opatření nebo že stěžovatel vezme zpět svůj návrh, čímž ušetří 65% složené kauce (v Německu VK Bund je takto zpravidla vyřešeno až 60 % případů).

Vypuštění druhé instance zkrátí průměrnou dobu čekání na pravomocné rozhodnutí ve věci z dnešních 114 na méně než 90 dnů. Po tuto dobu má zároveň platit blokační účinek. Ten by se prodlužoval pak již pouze v případě, že Krajský soud rozhodne o nařízení předběžného opatření – od novely 2023 k němu však má dojít pouze pokud stěžovatel podá návrh, zaplatí kauci ve stejné výši jako v řízení před Úřadem a zároveň Krajský soud shledá, že v řízení před Úřadem se vyskytovaly vady, které mohly ovlivnit výsledek rozhodnutí Úřadu a že zájem stěžovatele převažuje nad veřejným zájmem na plnění veřejné zakázky. Pokud by Krajský soud prodloužil blokaci tendru předběžným opatřením, musel by zároveň rozhodnout do 60 (respektive do 90) dnů.

Dialog za transparentnější zakázky

Účastníci workshopu ocenili možnost přímého dialogu s představiteli MMR a vyjádřili přání pro další podobné setkání v budoucnosti. Diskuze podtrhla, že úspěch reformy spočívá nejen v legislativních změnách, ale i ve změně přístupu myšlení a kultury provádění veřejných zakázek.

Tato akce připomněla, že reforma přezkumu veřejných zakázek je cestou k důvěře, lepší transparentnosti, efektivitě a spravedlivé soutěži, které jsou základem zdravé ekonomiky.

Kontakt pro média: