„Musíte se sami rozhodnout, v jaké zemi chcete za třicet let žít,“říká Andrew McNaughton, šéfinženýr britského projektu expresní železnice High Speed Two.
MARTIN RYCHLÍK | 6. ledna 2017 | Lidové Noviny
LN Proč jste navštívil Česko?
Česká republika přece zvažuje možnosti vysokorychlostní železnice…
LN Ano, ale už docela dost dlouho, přes dvacet let.
Stejně tak jako mnoho jiných zemí. Díky geografickému umístění ve střední Evropě je tu potenciál být křižovatkou vysokorychlostní sítě, ale jsou zde také mnohé výzvy: Česká republika není rovinatá země, hranice jsou vesměs ohraničeny horami, a není to ani velký stát, takže nejde o vyloženou nutnost…
Byl jsem zodpovědný za vývoj vysokorychlostních tratí (VRT) ve Velké Británii, projekt, stavbu, máme už hodně vhledu, co VRT pro zemi zmůžou, a předsedám příslušné sekci v mezinárodní železniční unii, takže vím, co si myslí jinde.
LN Máte tedy pro Čechy nějaké rady, jak na to?
Nebudu vám říkám jednoduché odpovědi. Ale povím to takhle: kvalita myšlení o vysokorychlostní železnici je zde o dost vyšší než vmnoha jiných zemích.
LN Opravdu?
Ano. Je tu dost lidí, kteří o tom vážně, důkladně uvažují. Udělalo to na mě dojem. Přinesl jsem jim i pár nápadů… Největší překážkou, které čelí, není sama železnice, není to dopravní inženýrství, není to ani otázka výrobce vlaků. Rychlovlaky totiž mění celé státy. Opravdová otázka proto zní: jak bude Česko vypadat za takových třicet čtyřicet let? Pokud víte, kde má být, tak si umíte odpovědět i na otázku: Potřebujeme vysokorychlostní železnici?
LN Jde tedy předevšímorozhodnutí to učinit?
Přesně tak, jde o velmi vážné, zásadní politické rozhodnutí. Nejde zdaleka jen o dopravu. Dám vám příklad od nás, z Velké Británie. Londýn je hlavní město, spousta mladých a nadaných lidí tam chce pracovat, protože je to metropole, roste a tak dále. Ale Británie má i další velká města, která však neprosperují tolik, protože jsou daleko od Londýna, kde asi skoro každý beztak skončí… Došli jsme tedy k tomu, že když nezměníme zemi, budeme si muset zvyknout, že se lidé odstěhují do Londýna. VRT nám nabízí něco jedinečného – asi jako když takhle stlačíte fólii (ukazuje to na zmáčknuté mapce v ruce – pozn. red.) – tedy smrštění země, smrsknutí vzdáleností, které pak nemusíte měřit v kilometrech, ale v minutách. Kromě toho je výhodou, že tam, kde zbudujete stanici rychlovlaků, máte potenciál na efektivní a rychlé zbudování celé městské čtvrti.
LN Jako to vidíme v Japonsku, kde vznikají stanice šinkansenů jako Šin-Ósaka, Šin-Kóbe.
V Japonsku, ve Francii… Vznikají tam obchody, mnohé podnikatelské příležitosti. Plánujeme totéž učinit v Birminghamu, Leedsu, Manchesteru. Je potřeba pochopit, že v případě VRT nejde jen o dopravní obsluhu nějakého města či spojení měst, ale celého regionu a také přínosů pro něj.
LN Vidíte nějaké podobnosti mezi Velkou Británií a Českou republikou?
Jistěže. Nejsem expert na Česko, ale něčeho jsem si všiml. Jsou podobnosti, ale i rozdíly. Ten hlavní a důležitý je v tom, že počty obyvatel ve Velké Británii stabilně rostou, kdežto v Česku je demografická předpověď spíše setrvalá, plochá. Řekněme, že budeme chtít zbudovat VRT koridor třeba mezi Prahou a Brnem, logicky. Vypadá to, že by se Brno mohlo zvednout, přesunou se tam firmy, vzniknou i nové, nájmy budou nižší, je to kousek do Vídně… Skvělá lokace! Nebudete se muset ani stěhovat do Prahy, do metropole – tomu jinak čelíme i u nás, vylidňují se menší města, venkov… Pokud nebudete investovat do vysokorychlostních tratí, během třiceti let bude z Česka stát o jednom velkém městě. Kde by, upřímně, chtěli asi mladí a vzdělaní lidé žít? V hlavním městě, s lepší výplatou. A to je ta podobnost s Británií, takže my jsme se rozhodli budovat vysokorychlostní síť – a funguje to. Firmy se už teď stěhují do Birminghamu, mají tam ne pobočky, ale přímo centrály.
LN To zní skvěle, rozumně.
U nás se o plánech dlouhá léta hovoří, ale stále se na trase z Prahy do Brna a dále do Vídně posouváme maximální rychlostí 160 kilometrů za hodinu… Jsem tu chvíli – přiletím a dletím –, takže nemůžu dávat knížecí rady. Nejste ale odlišní od mnoha jiných zemí, všude to dlouho trvá. Klíčová však není doprava či rychlost, začátkem všech úvah je si uvědomit, jaký má VRT celkový dopad. Dopad na společnost, na hospodářství, na udržitelný rozvoj; když se spojí – nikoliv jen Praha s Brnem – ale západ země s jejím východem.
LN Je pravda, že na novou síť High Speed Two (HS2) spojující jih Velké Británie se severem půjde celkem 50 miliard liber, tedy zhruba 1,6 bilionu korun? To je ohromná suma peněz.
Ano, je tomu tak. Ale jde o částku za celou infrastrukturu, vlakové soupravy a za období dvaceti let. Trať bude v plném provozu v roce 2033. Strategii jsme začali projednávat v roce 2009.
LN Které příklady vysokorychlostních tratí jsou opravdu hodné následování?
V Evropě jsou to místa, která spolu mají čilé vztahy; nemusí to být ani nějak moc daleko. Třeba trať z Paříže do Bruselu, z Paříže do Lyonu. Chválím často Japonsko, ale na to mi lidé říkají: Ne, ne, Japonci jsou jiní… Ale řeknu vám, že nejlepší v Evropě bude právě HS2, protože máme kombinaci ideální vzdálenosti, velká města přibližně 200 kilometrů od sebe, a také potřebu doplnit přetíženou silniční dopravu. Je to otázka vývoje celé země: plán na vysokorychlostní železnici nemůže být jen tak nějakou náhražkou národní strategie, ale je její plnohodnotnou součástí.
Zdroj: Lidové noviny